Okolí a výlety

Skalní obydlí

Nevíme přesně, kdy sklepy vznikly. Jisté je, že v polovině 19. století, kdy bylo ve Zderazi přes 600 obyvatel v 94 domech, kde obvykle bydlelo i několik rodin v jedné místnosti. Proto se asi uchylovali k bydlení ve sklepích, kolem nichž si přistavovali různé přístřešky a přístavby. Později si nad nimi nebo vedle nich postavili drnové nebo roubené chalupy, které během času přestavovali až do dnešní podoby. Pískovcové sklepy ve Zderazi jsou bezesporu ojedinělou českou raritou. Po zásluze bylo přikročeno k rekonstrukci nejznámějšího a historicky prokázaného skalního obydlí nad č. p. 32 ve Zderazi. Prohlídku je možno domluvit telefonicky na tel. č. 607 999 431 Průvodce přijde dle dohody.

http://www.obeczderaz.cz

skalní obydlí
pasička

Záchranná stanice Pasíčka

Vlastní areál záchranné stanice volně žijících živočichů "Pasíčka" je ve spolupráci Pardubického kraje a řadou dalších sponzorů budován poblíž obce Bor u Skutče. Jedná se o hospodářské stavení na samotě u lesa, kde jsou postupně budovány nové objekty za účelem léčby poraněných a oslabených živočichů s následným navracením zpět do přírody. Z tohoto důvodu zde vyrostlo uskupení různých léčebných voliér a kotců zejména pro ptáky, kteří tvoří největší část pacientů zařízení. Vlastní léčebné voliéry jsou rozděleny na léčebné komory, kde jsou umisťována zvířata po provedení různých zákroků a to od spojení zlomené kosti za pomoci drátu, až po umisťování osiřelých mláďat u adoptivních rodičů tvořených trvale handicapovanými zvířaty. Navazujícím zařízením jsou rehabilitační rozletové voliéry, kam se jedinci umisťují po vyléčení, například proto, aby rozhýbali "opravené" křídlo a podobně. Rozletové voliéry jsou různých typů od voliér pro sovy, přes dravce až po vodní a brodivé ptactvo. Pro rehabilitaci brodivého a vodního ptactva je též používána drobná vodní plocha pod areálem stanice, kde se jedinci volně vypouštějí a jsou dle potřeby přikrmováni. Trvale handicapovaní jedinci jsou používáni jako adoptivní rodiče či pro odchovy mláďat a část je používána pro ekologickou výchovu.

http://pasicka.cz/

Pasíčka.pdf (279kb)

Pivnická rokle

Pivnice, které bývají nazývány také Žižkovy maštale. Východištěm k této magické lokalitě je maličká a půvabná osada Dolany, jen dva kilometry východně od Nových Hradů. Pivnice (na některých mapách Pivnická rokle) začíná půl kilometru nad osadou Dolany. Cesta není značena, musíme postupovat proti toku potoka. Nenápadný potůček, razící si cestu mezi kameny, nás zavede do pískovcových kaňonů (křídového stáří). Pivnice je možno bez nadsázky považovat za nejdivočejší a nejkrásnější partie celé zdejší pískovcové oblasti. Dvě soutěsky Pivnic vznikly vymíláním vodními toky od starších čtvrtohor, při úpatí tvoří kolmé skalní stěny, jinde žleby a průrvy, v nejužších partiích jen 60 cm široké. Skály jsou názornou učebnicí geologie – často je patrné nasedání pískovců na staré krystalické podloží, které je tvořeno žulou a rohovci. Při průstupem romantickými Pivnicemi je jistě namístě opatrnost, i když jsou zvláště exponovaná místa zprůchodněna a zabezpečena kovovými žebříky.

http://www.zdarskypruvodce.cz

pivnická rokle
boruvka

Rozhledna Borůvka

Rozhledna "Borůvka", stojí u obce Hluboká. Je třetí rozhlednou, kterou realizovalo Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. Svojí ojedinělou a netradiční konstrukcí patří bezesporu k nejzajímavějším a nejkrásnějším stavbám tohoto druhu nejen v mikroregionu Toulovcovy Maštale, ale i v širokém okolí. Název rozhledny je odvozen od místa pod rozhlednou, kterému se říká Borek nebo Na Borůvčí. Rozhledna je vysoká 18,5 m, vyhlídková plošina je ve výšce 15 m a je opět postavena v kombinaci materiálů dřevo-kov.

http://www.mestoprosec.cz

Rozhledna Terezka

Na Pasekách nad Prosečí, byla postavena na jaře 2004 rozhledna Terezka, její výška je 25 metrů, skládá se ze dvou vyhlídkových plošin a tří mezipater. Z rozhledny je překrásný rozhled do kraje.

http://www.mestoprosec.cz

terezka
ruzovy paloucek

Růžový palouček

Růžový palouček je památné místo, které úzce souvisí dle pověsti s místem, kde se čeští exulanti naposledy loučili s vlastí, před svým odchodem do ciziny. Od nepaměti je toto místo porostlé francouzskými růžemi na ploše asi 350 metrů čtverečních. Jak jméno napovídá, byl Růžový palouček původně skutečně malým paloučkem mezi lesy a poli, na němž rostly růže. V roce 1906 toto místo odkoupil Spolek pro získání Růžového paloučku veřejnosti a postupně upravili do současné podoby. Nejdříve zde byl postaven železný kříž. Dnes tu stojí měděný pomník podle návrhu architekta Aloise Metelála, který byl odhalen v roce 1921. Park osázený v roce 1925 projektoval architekt Kulišar. Vlastníkem Růžového paloučku s parkem je Újezdec. Růžový palouček se nachází nedaleko obcí Újedec a Morašice, v blízkosti okresní silnice u Morašic. Asi 6 km je město Litomyšl. K Růžovému paloučku vedou turistické stezky, které jsou dobře značené ze všech stran.

http://www.ruzovypaloucek.cz/

Slatiňany

Původní renesanční zámek z let 1580-1590 postavený stavitelem O .Avostalisem de Sala na místě staré tvrze (z konce 12. století). Je zde expozice koní a vývoj koňských chovů.

https://www.zamek-slatinany.cz

slatinany
toulovcova rozhledna

Toulovcova rozhledna

V únoru roku 2002 byla na Jarošovském kopci otevřena první z dřevěných rozhleden v oblasti Toulovcových Maštalí. Dvoupatrová Toulovcova rozhledna je vysoká téměř 16 metrů a na její horní plošinu umístěnou ve výšce 12 metrů vede 60 schodů. Rozhledna nabízí výhled na zvlněnou krajinu Maštalí, za dobré viditelnosti je možné pozorovat Železné hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky.

http://www.mestoprosec.cz

Veselý Kopec

Historie osady Veselý Kopec se datuje od první poloviny 16. století. V té době byla domovem drobných rolníků, kteří hledali způsob své obživy, zabydlovali lesní krajinu a hospodařili na okolních loukách. Že jejich život nebyl vůbec jednoduchý, se můžeme přesvědčit při prohlídce chaloupky bezzemka (stojící v zadní části skanzenu). Je to velmi malý a skromný příbytek s malými okénky a na zemi ušlapanou hlínou. V domku jsou jen malá okna, i při denním světle je uvnitř temno. V současné době zde najdete téměř třicet volně rozptýlených objektů. Tvoří osadu, která přináší svědectví o životě a práci a zábavě drobných rolníků 19. a 20. století. K vidění jsou budovy jako špýchar, ovčín, výměnek, čtyřboká stodola pokrytá šindelem, zvonička z Jeníkova, usedlost z Lezníku, haltýř se studánkou, suška ovoce ze Stříteže, suška lnu, hájenka z Kozojed, včelín, vodní olejna z Damašku, mlýn, usedlost z Mokré Lhoty, stupník na tlučení třísla, výměnek ze Širokého Dolu aj.

https://www.vesely-kopec.eu

vesely kopec
nove hrady

Nové Hrady

Zámek je Rokoková stavba vybudovaná v letech 1774–1777 hrabětem Jeanem-Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel, často nazývána jako "Malý Schönbrunn" nebo "České Versailles". Zámek Nové Hrady u Skutče je areál, který obsahuje vstupní bránu a francouzskou zahradu se správními budovami, špýchar a anglický park s pískovcovou Křížovou cestou (1767), vedoucí k pozůstatkům původního gotického hradu. Tento zámek je pro svou architektonickou jedinečnost nazývaný malý Schönbrunn nebo české Versailles. Zámek byl po roce 1989 vrácen v restituci vnukům původního majitele – textilního továrníka Josefa Bartoně z Nového Města nad. Metují, kteří jej nabídli k prodeji. V roce 1997 zámek Nové Hrady zakoupili Petr a Magda Kučerovi z Prahy, a od té doby    prochází     celý zámecký     areál  rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací.

http://www.nove-hrady.cz/

Muzeum v zámku Chrast

Městské muzeum v Chrasti je umístěno v budově bývalého biskupského zámku, který je nyní v majetku města Chrast. Zpřístupněno je nádvoří zámku, zámecká zahrada, bývalá zámecká kaple, sloužící jako koncertní sál, muzejní galerie a stálé expozice.
V prostorách zámku v sídle Městského úřadu je možno po předchozí domluvě shlédnout Machkovy malby v obřadní síni a Římský sál.

http://www.mestochrast.cz

chrast
kosumberk

Košumberk

Vznik hradu se předpokládá před rokem 1300. První písemná zmínka je z r. 1318. Hrad byl rodovým sídlem Slavatů z Chlumu a Košumberka, kteří přestavěli gotický hrad v reprezentační renezanční zámek. Po třicetileté válce, kdy slavtovská linie zchudla, se dostal hrad do držení jezuitského řádu a nakonec do držení rodu Thun Taxisů. Nyní je zřícenina přístupná veřejnosti a v budově purkrabství je otevřeno muzeum se sbírkami, které souvisí s hradem a Hamsovou léčebnou v Luži.

http://www.kosumberk.cz/

Košumberk.pdf (102kb)

Městské hradby v Poličce

Městské hradby Polička je souvislý hradební pás (dlouhý 1220 metrů), který obklopuje celé historické jádro města. Hradby mají úctyhodnou šířku 2 až 2,25 m, jsou až 8 m vysoké, zpevněné 19půlválcovými do města otevřenými baštami. Veřejnosti je zpřístupněný parkán, parkánová zeď, valy a další části hradeb. Jedná se o nejzachovalejší hradby ve střední Evropě a stojí za to je vidět. Procházka je velmi atraktivní, hradby jsou nově zrekonstruované.

http://www.policka.org

policka
litomysl

Zámek Litomyšl

První zmínka o existenci zámku v Litomyšli nalézáme ve staré Kosmově kronice z 1. čtvrtiny 8. století. Kronikář tam zmínil existenci hradu roku 981. Dříve to byl dřevěný hrad. Teprve po husitských válkách byl postaven nový kamenný hrad.

V roce 1567 syn moravského hejtmana Vratislav z Pernštejna obdržel panství Litomyšl s hradem od císaře Ferdinanda jako léno. V následujících letech Vratislav z Pernštejna nechal tento zámek přestavět na sídlo pro sebe a svou španělskou choť Marii Manrique de Lara z rodu Mendozů - dvorní dámu císařovny Marie. Stavba byla zcela ukončena roku 1581, její ráz je ukázkovou formou vrcholné renesance.

Na této stavbě je nejlépe vidět příklady tzv. moravské renesance. Ital Giovanni Battista Aostalli, který se podílel také na stavbě Belvederu Františka I. v Praze, zde působil především jako architekt a stavební mistr. Veškeré vnější zdi i komíny zámku jsou pokryty malbami "psaníček", tzv. sgrafitti. Traduje se, že ani jeden motiv vyskytující se na nich se neopakuje.

Vlastní zámek je obklopen hospodářskými budovami, postavenými a upravenými převážně v barokním slohu, zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada, která byla založena současně se zámkem a upravena a rozšířena v 18. století. Její součástí je i přírodní amfiteátr, kde se odehrávají některá představení Operního Festivalu Smetanova Litomyšl .

Za vlády hraběte Valdštejna-Wartenberga žila v Litomyšli rodina sládka Františka Smetany. Jeho syn, světově známý skladatel Bedřich Smetana, zde trávil své první roky dětství. V zámku se nachází i klavír, na nějž při své pozdější návštěvě Litomyšle Bedřich Smetana hrál pro potěšení zámeckého panstva.

https://www.zamek-litomysl.cz/

Litomyšl.pdf (178kb)

Muzeum dýmek v Proseči

Muzeum sídlí v tři sta let staré roubené chalupě na náměstí. Založení se datuje k roku 1961. Expozic je tady několik a mají různorodý charakter.
Najdete zde pamětní síň významné spisovatelky Terezy Novákové, která se narodila v roce 1853 a zemřela roku 1912. Proč jí prosečští občané postavily v obci pomník? Několik let žila a posléze dojížděla za účelem klidného pobytu do této pokojné vesnice a bezprostředně se zde věnovala své tvůrčí práci. Žila v domku číslo 74. Památník byl vybudován po spisovatelčině smrti. Expozice bratrů Manů připomíná život a díla dalších důležitých osobností. Thomas Mann, kterému obec poskytla domovské právo, když byl nucen v době nacistické persekuce opustit Německo, byl
nositelem Nobelovy ceny míru. Dalšími neméně zajímavými expozicemi jsou: dýmkařství, výstava posekaneckého skla, dobového nábytku a keramiky.

http://www.muzeumdymek.cz/

prosec
budislavske skaly

Budislavské skály a okolí

Budislavské skály se mohou pochlubit krásnými přírodními útvary, které se nazývají např.: Toulovcovy maštale - což je nekrytá jeskyně s předsíní a ložnicí, kde prý pobývali poustevníci, dále Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Kolumbovo vejce, Dudychova jeskyně, Betlém a jiné krásné pískovcové útvary. Skály jsou tvořeny svrchněkřídovými pískovci mořského původu. Pro toto přírodní území je charakteristické hluboké zaříznutí rokle a bizarní útvary skal. Příroda tu nebyla příliš poznamenána civilizací. Rozloha celých Budislavských skal je 1036 hektarů. Budislavské skály sloužily za války jako úkryt partyzánům. Skály se nachází mezi obcemi Proseč, Budislav, Bor a Nové Hrady.

O Budislavských skalách

Muzeum obuvi a kamene ve Skutči

V České republice zcela unikátní expozice mapuje rozvoj místních tradičních řemesel od jejich počátků až do průmyslové éry. Kvalitní obuv, stejně tak jako prvotřídní dlažba se odsud vyvážely daleko za hranice, a to nejen do evropských zemí. V obuvnické části vás překvapí desítky zajímavých modelů, původní ševcovská světnička, staré, technicky i designově přitažlivé stroje, ale také největší ručně vyrobená polobotka v Evropě.

Kamenická expozice se dělí na dvě části. Vnitřní využívá svědectví stovek fotografií a vlastní dokumentární film. Vtáhne vás do dlouhé a zajímavé historie dobývání žuly a opuky. Také zde objevíte pestrou geologii zdejšího území s množstvím ukázek hornin, minerálů a zkamenělin. Ve venkovní části se ocitnete přímo v lomu, který byl „otevřen“ na bývalé muzejní zahradě. Dobývací prostor je plný speciálních strojů a zařízení – jeřáb, lanovka, polní drážka, štípačka na kámen, vozidlo Dumper atd. Některé z nich si můžete i sami vyzkoušet.

http://muzeum.skutec.cz/

muzeum obuvi